ADVENT
Jelikož se blíží adventní čas, tak jsem se rozhodla vám sem vložit něco málo z tradic, které se k Adventu vztahují. Je jedno, zda jej vnímáte čistě křesťansky, tzn. se vším, co vám k tomuto hlásá Církev, anebo si tento čas upravujete podle sebe. Advent se vždy vztahuje k měsíci prosinci a ten je posledním měsícem roku. Je to tedy doba, kdy rozjímáme, bilancujeme, vzpomínáme na to, co nám daný rok přinesl, děkujeme za vše, co nás posunulo dál a připravujeme se na období zimy, která vždy značí klid, spánek, pokoj a hlavně zakončení roku. Já mám Advent ráda už kvůli tomu zakončování, protože rok vnímám jako koloběh, který vždy musí někde skončit, aby mohl zároveň i někde začít.
Nejtypičtějším symbolem Adventu je právě adventní věnec. Věnec, jak už jsem tu mnohokráte psala, je vlastně kruh značící kolo osudu, koloběh všeho dění, všech zážitků, skutků, ale i Slunce, které je symbolem života, světla, tepla a úrody. Ten "správný" adventní věnec by měl být tedy kulatý a měl by mít vždy čtyři svíčky poskládané do čtverce: jelikož symbolizují kříž = světové strany, čtyři roční období, čtyři živly. (Křesťané ještě mívají na věnci pátou svíčku, bílou, za Ježíše Krista.)
Každou adventní neděli se pak tyto svíce zapalují proti směru hodinových ručiček. První adventní neděli, která letos připadá na druhý prosinec, se říká "Železná". Je to neděle, kdy bychom si měli vzpomenout na to, kým jsme, z jaké země pocházíme, z jakého kraje jsme vzešli, do jaké rodiny patříme a s kým nás pojí naše kořeny. Je to čas předků a vzdávání holdu právě jim, díky nimž tu můžeme vlastně být. První svíčka, která by měla být fialová, se zapaluje za Naději, za naději pro naši zem, naše rody, za naše potomky a za to, co tu po sobě zanecháváme - nejen jako lidstvo, ale hlavně jako jednotlivci.
Druhá adventní neděle 9. 12. 2018 se nazývá "Bronzová" a i při ní se zapaluje svíčka fialová, tentokráte za Mír. Za mír v naší zemi, za mír v rodině, ve vztazích, za mír v duši, za mír v ostatních zemích světa, ve kterých stále ještě přetrvává hladomor, bída, kde lidé nemají základní suroviny pro přežití, kde jsou podmínky ve zdravotnictví a dost často i neexistující školství a vzdělávání či možnosti cestování a poznávání pro nás nemyslitelné. Druhou svíci tedy zapalujte s vírou v Mír, ve zlepšení situace, v probuzení lidí a vlád, které by měly jako hlavní pochopit, že válčení nikam nevede a že by spíše měly hledat způsoby, jak rozdíly mezi jednotlivými zeměmi setřít. Nezapomínejte ale při tom ani na mír ve svých duších, na klid a vyrovnání se, na utišení emocí, zbytečných myšlenkových pochodů, zbytečného strachování se a stresu.
Třetí adventní neděle je "Stříbrná" a letos padá na prosinec šestnáctý. Tato neděle patří vztahům rodinným, přátelským, kolegiálním, ale i sousedským a vztahům všeobecně se všemi lidmi, protože všechno a všichni se vším souvisí a tvoří jeden celek. Tuto neděli zapalujeme svíčku třetí, která by měla být růžová, jež je barvou lásky a přátelství, a děkujeme svým partnerům a partnerkám, dětem, kamarádům a kamarádkám, známým, sousedům, kolegům v práci, šéfům a šéfkám za to, že jsou naší součástí, že nás - ač o tom mnohdy neví - posouvají, učí, utvářejí. Nezapomeňte si v tento čas vzpomenout na všechny vztahy, i na ty bývalé, protože i ty vás utvářely a jak jsem psala před pár dny - i ty jsou vaší součástí, byť už jsou dávno minulostí. Třetí svíce tedy patří Lásce a lidem, které máme či jsme někdy měli v srdci. Je to ale i svíce každého jednoho z nás, protože láska a přátelství či vztah vůči sobě samým, utváří do značné míry náš osud, tudíž bychom si v tento čas měli poděkovat i sami sobě za vše, čím jsme si v daný rok prošli, za vše, co jsme dokázali, za to, kam nás to posunulo, protože o posun jde ve výsledku vždycky. Nezapomínejte si připomenout a klidně i nahlas vyjmenovat, za co všechno jste na sebe pyšní a hrdí, co všechno umíte, v čem vyčníváte, v co u sebe věříte. Projděte si své dokonalosti i nedokonalosti, protože jste stvořeni nejen ze světla, ale i z temnoty a jedině tehdy, když přijmete obé, můžete se směle přijmout v celistvosti a najít tak cestu k sobě samým, k sebelásce, k sebevědomí, k sebedůvěře. Nic není jenom bílé, musí vždy existovat i protiklad, myslete na to, až si budete vyjmenovávat své vlastnosti a taky na to, že jedině protiklady vás mohou držet v rovnováze a zajistit, abyste se nerozpadli.
Poslední adventní neděle (23. 12. 2018) se jmenuje "Zlatá" a zapaluje se při ní opět svíce fialová. O této neděli se uctívá a děkuje všem nadpozemským bytostem, andělům, vílám, Vesmíru či Bohu, živlům Ohně, Vody, Vzduchu a Země, děkuje se strážnému anděli za jeho věrnost, úsilí a lásku a zároveň se tento čas věnuje vnitřním touhám, modlitbám, meditaci či vysíláním skrytých přání a plánů do Vesmíru či k Bohu.
Barvami celého adventního času by měly být červená, která značí krev tedy život, zelená, jež je spjata se zdravím a hojností a pak barvy fialová, což je "nejduchovnější" barva ze všech, a růžová, jež vždy značí lásku a přátelství.
Ať už vy sami vnímáte Advent jakkoli, nezapomínejte, že je to hlavně čas zakončování, loučení se, rozjímání a klidu, ale já jej vnímám i jako čas pomoci druhým a vlastnímu růstu v toleranci vůči všemu živému. Mějte proto oči na stopkách, zdali se ve vašem okolí nevyskytuje někdo, kdo by ocenil váš úsměv, vašich třicet minut času nad kávou, malou pozornost, kterou by jinak nečekal. Dělejte věci spontánně, vhoďte bezdomovci do zmrzlých rukou stovku, zatancujte si jen tak v ulicích, kupte si jen tak nějakou blbost, kterou pak zcela spontánně vrazíte stařence na zastávce autobusu do dlaní. Uvidíte život v jiných barvách, pocítíte vjemy, které vás zatím obloukem obcházely a zahřejete svou duši víc než jen přeslazeným punčem na vánočních trzích.
Morgana