Děvčata, snad mi to budete věřit, ale já jsem zbitá jak pes... . Věřte, že už ani nemám sílu vzít do ruky foťák...
Včera večer jsme se dozvěděli, že na firmě nepůjde od 8 hod. ráno elektrika, tak jsme jeli do práce už v 5 ráno, aby jsme stihli vychhystat objednávky, neb k tomu potřebujeme počítače. Stihli jsme to a v 9 ráno jsme byli už doma. Ještě jsem vyřídila z domu nějaké firemní věci , dali jsme kafe a šli jsme na věc...
Po zralé úvaze, že už skutečně nemůžeme jsem zapnula gril, hodila na něj masíčko, které jsem ošidila posledním zbytkem nějaké směsi koření, které jsem doma našla a ještě jsem měla odvahu otevřít k tomu poslední sedmičku bílého vína, která se styděla ve špajzu už půl roku .
Teď jsme sedření, nažraní, ale máme dobrý pocit, že jsme zase pokročili.
Všechno to musíme zvládnout do příštího úterka, neb už musíme chystat zboží na výstavu a celý příští víkend budu stát v prodejním stánku jak pako s blbým pocitem, že na zahradě by nám bylo líp...
Už se těším, až to bude hotové a osázené.
Dnes jsem do toho menšího oblouku navezla hlínu a osadili jsme tam jeden obrovský šutr, který jsme kolem celé chalupy přivezli na rudlu. Aby hlína trochu víc "sedla", tak jsme to ušlapali a pokropili vodou ( samozřejmě i ty kameny.). K mému překvapení kameny majjí úplně jinou barvu, než jsem si myslela ( vybírali jsme tam ty tmavší). Jsou třeba šedé a mají na sobě žluté nebo červené žíly....bude to jak cigánská bouda ...ale vytvořila to příroda, tak mě to nemrzí. ..
Nevím, jak pokročíme zítra, budeme v práci delší dobu, ale snad ještě něco uděláme...Pak dám foto-hned, jak na tom bude něco k vidění