Neboj, mám to úplně stejně. Předevčírem jsem říkala L: Hele, tašky v chodbě (přesouvali jsme se po víkendu od něj ke mně) přeskákej nebo dělej, že je nevidíš, teď je hezky, makám venku, uklízet budu večer nebo až bude pršet
Neboj, mám to úplně stejně. Předevčírem jsem říkala L: Hele, tašky v chodbě (přesouvali jsme se po víkendu od něj ke mně) přeskákej nebo dělej, že je nevidíš, teď je hezky, makám venku, uklízet budu večer nebo až bude pršet
Takže to se pak upřímně děsím nečekané návštěvy, zvlášť té "bezzahradové", protože to nikdy nemůžou pochopit, že když počasí přeje, nebude člověk uklízet doma, ale je potřeba obstarat tu zahradu.
Takže já Ti naprosto rozumím. 
gabca napsal(a):
Anavi, jsme skoro stejně starý, no dobrá jsi mladší.
Ale upřímně, už bych to taky nedala jako ty. Mně stačí ta moje zahrada, se kterou mi nikdo nepomůže a jsem hotová.
Abych měla jakž takž vypleto, posekáno, upraveno. Doma už pak toho moc nestíhám, jak začne práce na zahradě, doma je bordel.
Doma nádobí v myčce nevyndaný, špinavý se kupí na lince. Chlupy od koček všude. Potřebovala bych vysát, vytřít, složit prádlo ( už nežehlím ) a taky něco upéct.
Ale už mi to tak nějak nejde, jsem čím dál pomalejší a unavenější.
