No, já se od včerejška vzdělávám ve vistáriích dost aktivně a zjistila jsem, že vistárie jako stromek je práce pro profíky. Dá to ještě více práce, než ji pnout po pergole či po zábradlí. Zkrátka práce na několik let. A stejně ta opora musí být. Jen ji můžeme asi po 15 letech odstranit. Tak nevím, jestli zrovna tohle Monička chtěla. Té stromkovité rostlině se totiž musí stejně dávat opora, a to pořád silnější a odolnější, až do té doby, než její kmen zesílí tak, aby udržel sám sebe i tu těžkou "korunu". On to totiž není vlastně ani tak stromek, je to jen trochu jiná liána, která je schopna tvořit po mnoha letech tak silné kmeny, že drží bez opory. To, že se i i tyto " stromkovité" rostliny musí pěstovat s velmi silnou oporou ostatně zcela narovinu tvrdí i zmíněný Havlis. Jen raději mlčí o době, po kterou je tato opora žádoucí. Přeci jen je to obchodník. To Angličani jsou upřímnější. Rozhodně nejde "o pár let". Dokud je to mladá rostlina, ještě to jde. Vypadá v tom květníku dokonce i úhledně a udrží jí i bambusová tyčka. Ovšem potom je to těžší a těžší.
No a bonsai, ten úplně změní charakter zahrady. Já bych tedy nechtěla pidi vistárii. Její kouzlo je právě v té velikosti a v záplavě květů.