Tak to jsi mne teď tedy až rozesmála, Drahuško. Chápu, že je to krásné, mít tak dlouhé laty, ale ten způsob,jakým jsi mi to o té Adéle sdělila - napůl jako sladké tajemství , napůl i jako další skrytou hrozbu ..... Ještě teď se směju. Zkrátka, wistárie je osobnost, to se jí nedá upřít. A věru nevím, kdo v té budoucí přesilovce zvítězí, až se jednou odhodlám a věnuji jí nějakou solidní kamennou zeď bez okapů atd.