Tak jostovou armeládu mám ráda, jsota je nezmar, přežije vše a nic - žádné choroby, žádní škůdci - dědek dělá jostovici. Jen je s ní dost práce, stejně jako s velkoplodou meruzalkou - pár kuliček na "střapci" a ještě nedoszrává stejnoměrně, musí se ostřihnout i "bubák". Moruši nechci, angrešt jojo, ale letos jsem nepostříkala, nevím, zda nebude plný amerického padlí. Borůvky už nemám, ani kamčatky, odešly tak nějak a zkoušet muž nebudu. Rybíz máme červený, bílý, růžový i černý - letos asi moc nebude.