Eli, myslíš takové to pravé stýskání? Ano, věřím, že to nastane.. u nás teď jedna přítelkyně taky trochu stávkuje, tak jsem ji měsíc neviděla a je mi po ní smutno, ale na druhou stranu si říkám: jejich život, jejich plány, nemůžu do toho zasahovat ani to nijak řídit, jen to přijmout, takže se snažím se tím nějak moc nezabývat a brát to jak to je... a už jsem bohužel ve stavu, že si říkám : O člověka míň, bude aspoň v baráku větší klid.. snažím se to vždycky vnímat z té lepší stránky.
babkaela napsal(a):
Anavi, potěším tě ... ono úplně neplatí, že se bez nich obejdeš, aspoň já to tak mám. Ne o to postarání se o ně nebo oni postarat se o tebe ... momentálně jsem ve zcela vyváženém rytmů - kašlu trochu na všechno ... ale skorosnacha se nějak před dvěma měsíci nepohodla s mým chlapem, od té doby nejezdí každý týden na kus řeči, kafe, pozdní oběd ... první týden jsem byla happy, že má nedělní odpoledne volné ... ale už mi to chybí. Jinak mám stále doma chlapa, dva syny, vnučku ... občas něco pomou, udělajjí (já jdu potom předělat) - nooo pračku jsem nekoupila já ani nezapojila (zvládla bych) ... taky zvířata ... můj boj.
Pikýruju rajčata - debil - stačilo by mi pro nás třicet, už jich je 120 pro různé kamarády a nejen moje. ještě jich tam min. 100 je a spousta ostatního .... Naštěstí na výlety mne nikdo nikam netahá, ale můj chlap je mi schopen vyčítat, že jsem jela se synem do banky a přitom jsme se zastavili v Penny ... koupila jsem jen do ledničky, nic víc, i když líbilo by se mi ... měli tam růže, klematisy a spoustu dalšího.