Chvili jsem tu nebyla a tolik krasy tady
Ja jsem dnes ostrihala skoro uplne komplet jednu polamanku, byl toho plny kbelik. Ma prekrasne kvety, listy do vinova, zachranila jsem ji loni ve sleve v Bauhausu. Ale je nejaka preslechtena - strasne nadupana, jako prvni rasila, jako prvni nasadila kvety a to snad z kazdicke vetvicky, v kazdem pazdi listu uz dalsi zarodky dalsich vetvicek.., doted nasazuje poupata.., ALE!!! - ma strasne tenoucke vetvicky, takze tu tihu kvetu vubec neunese a ackoliv byla privazana, tak dest ji masivne lame a to dokonce stala v zavetri rohu budov...
Takze jsem nejdriv ostrihala vse zlamane a pak jsem ji jeste dost probrala a dala ji vic na slunicko. Na podzim pujde do zeme na trosku slunecnejsi misto (ty s listy do vinova to pry lepe davaji) a uvidim pristi rok, jestli se polepsi... jestli ne, tak na tohle nebudu mit nervy... k cemu to je - takova nadhera, ktera se pak vali po zemi a uvada... Nekde jsem cetla, ze nektere to tak proste geneticky maji, ze proste sebelepsi pece to nezmeni... nemate s tim nejakou zkusenost prosim? Ja hrozne nerada jakekoliv opory ke kytkam, obruce, svazovani, apod... 