I když by byl vycucaný, pořád je to organická složka půdy, takže smysl to má. Ředit s ní tu nerostnou.
Ruku do ohně za to nedám, ale europalety naopak žádnými nátěry být opatřeny nesmějí, mají i nějaký regulativ pro stupenň vysušení dřeva, kterým by právě měly být konzervovány - který se následně fofrem znehodnocuje, třeba použitím ve vlhku, v mrazírenském prostředí atp., o tom žádná. Každopádně vzhledem k tomu, že jde o produkt určený taktéž k přepravě potravin, je to definováno.
Spíš je otázkou, kterak by se dalo docílit toho, aby nebyly ve smíšeném oběhu přepravy čehokoli a také těžko zabránit v kontaktu s naprosto čímkoli na plochách, kam se skládají. jako všichni víme, jak vypadají různé provozy, různá úložiště... atp.
Ještě ad to pěstování, ona je různá výživová náročnost rostlin, říká se tomu pěstování v první, druhé a třetí trati, podle toho se klasicky osazovalo. Od plně vyhnojené půdy až po vyžití. Tří až čtyřletý cyklus záhonů, takže prostě po prvním roce to určitě bez živin není. Naopak nevyzrálý kompost se takto žravými plodinami osazuje právě z těchto příčin, méně náročným by v masivním množství zřejmě neprospíval, možná by jejich růst i brzdil.. Je to celé o tom přebytku dusíku nebo naopak jiných složek.
V čerstvé hmotě bude víc dusíkatých složek, v suché, tj, pokud se zkompostová suchý odpad, tam už asi uhlík. I proto se míchá, pro optimum vlhkosti i prvků. Berte to bez záruky, třeba přečíst..
Dá se přihnojovat i v průběhu, zálivkami, zákvasy. Podle toho, jak to kdo prožívá a stíhá.
Osobně jsem typický lajdák a stavím se k věci tak, že buďto vyroste nebo ne. Já jí budu prospívat, kroupy mi ji umlátí, ne, to mi za tu složitou kombinatoriku fakt nestojí.