JITROCELJitrocel je nenápadná a přesto zázračná bylinka, nedám na něj dopustit. Protože hodně vařím, občas se mi stane, že se říznu nebo si způsobím nějaké drobné zranění v kuchyni nebo v zahradě.
Velmi se mi osvědčilo a doporučuji k vyzkoušení: jakmile dojde k nějakému menšímu zranění, kde není třeba šití nebo i předtím, než do nemocnice na chirurgii vyrazíte, utrhnout pár lístků, rozemnout, pomačkat je v prstech a přiložit na ránu. Když mám pořezaný prst, omotám jej jitrocelem a natáhnu pruban (prodávají v lékárně). Nechám třeba dvě tři hodiny v klidu působit. Rána se zatáhne, vyschne, nemokvá a velmi rychle se hojí. Funguje spolehlivě, na mou duši.
Sbírá se list, kořen i semeno.
Jitrocel tlumí kašel a má protizánětlivé, antibakteriální účinky, léčí chronické záněty sliznic, obzvláště plic – nejlépe ve formě sirupu. Dokáže pomoci i se zánětem očí a spojivek. Působí jako antibiotikum. Čerstvá šťáva se používá při bodnutí hmyzem. Kořen léčí struma. Jitrocel zavěšený v domě ochraňuje jeho obyvatele před ranami osudu.
Tohle píše o „jitrocelové vodě“ Jan Černý: „všecky toky střevní a chlípnění krvavé z nosa i ženské zavierá. Zimnice z horkovlhkosti i z připálenosti užitečně hojí. Vředy a rány stierá a hojie a žravost vředuov odjiemá. Zvředování v ustech opravuje, bolest zubuov krotí. Chrkání krví zastavuje, zvředování plic a prsí čistí. Žlútenici prospěšně hojie. Nežitóm a hlízám i horkostem hlavním i očí polehčení činí obkládaním. Upadlému zvysoka a obraženým i pruotrhlým žilám vnitř dobrá jest, neb žíly pruotrhlé zase zavierá.“