Po přestěhování na vesnici jsme získali nejen "výběh", ale taky perfektní sousedy - a to z obou stran. S jedněma se přes nízký plot vidíme, s druhýma jsme si po domluvě udělali jedno plotové pole otevírací. Kromě zimy se na zahradách vidíme téměř denně, pozdravíme, prohodíme pár slov ... někdy krátce, někdy si přes plot podáme sklenky a popíjíme vínečko. Jinak si to už ani nedovedu představit. Ale jak jsem psala, máme velké štěstí na lidi. o tom to všechno je.
Měla jsem obavy z toho, aby si tu lidi neviděli do talíře - to z duše nesnáším. Je to tak akorát, nikdo neobtěžuje a přitom lidi ví, co se na ulici děje. Máme tady paní "Colombovou", která strčí do kapsy všechny bezpečnostní systémy.