Nás tatínek naučil už jako malé holky jak se chovat, aby se člověk žihadlům vyhnul. I při vytáčení jsme asistovaly jen tak bez ochraných kukel, tatínek si bral kuklu jen k včelstvům která byla zlá a většinou těm zlým časem vyměnil matku od nějakých hodných. Cíleně se snažil mít bezkonfliktní včelstva. Bohužel mladí se toho bojí a tak už jsou včely u jiného včelaře. I med už beru od známých, kterým bez obav věřím že je vše OK. Je to škoda a hezké vzpomínky. Vůně včelína, hukot včel, když zavřu oči je to všechno zpátky.