Henrieto, moc Ti děkuju za povzbuzení, jezírko máte krásné . Když ta naše dvouletá se ničeho nebojí, všude vleze, i u cizích lidí se klidně vzdálí všechno prošmejdit, je to fuška ji uhlídat. Třeba krbová kamna jsme nijak nezabezpečovali, z těch sálá teplo a u obou dětí zafungoval instinkt.
Já si na ni pozor v zahradě dám, ale chlap to hrozně podceňuje. "Vždyť se jim nic nestane". Letos bych se měla vrátit do práce a bude s nimi hlavně on, protože nepracuje celý týden. Kamarádce se v jezírku utopil starší bratr, když byla ještě batole, neskutečně mě to děsí, jsem tak trošku pako a pesimista k tomu. Např. dneska v noci se mi zdálo, že se mi malá zabila . Ale mám starosti s nemocnou fenou, takže celková nálada je úplně jinde a hledám si příjemnější věci k řešení na Weeku, abych přišla na jiné myšlenky.
Z těch stromů moc listí nepadá, vůbec v tom místě není potřeba hrabat listí. Vítr vane směrem na les, takže všechno opadá mimo náš pozemek. Spíš jsem řešila ten stín, který stromy vrhají - jestli se negativně nepodepíše na život v jezírku, vůbec tomu nerozumím .
Jestli se dopídíme k nějakému konci, určitě Vám dám vědět. Zatím je šéfik rozhodnutý příští týden začít kopat (rukama!). Stejně mu do toho začne sněžit