No, kdo zná historii suché zídky u nás tak ví, že jsem prohlašovala, že úprava zídky už ani náhodou. Nadřela jsem se jako hovado a i když jsem měla jeden čas cukání ještě kousek dodělat, při vzpomínce jak jsem stavbu odmarodila jsem to rychle zamítla.
Dávala jsem asi do kvetení fotky devastaci rostlin v zídce a v pokračujícím záhonku nad ní. Napřed jsem uvažovala o plísni, pak o kočkách (pročůrání) a nakonec jsem o víkendu zjistila, že v zídce je obří mraveniště s tisíci vajíček. Odkryla jsem jeden kámen, pak další a ..........¨první fotka je jen začátek. Nakonec jsem rozebrala asi 1/4 zídky. Nejhorší na tom je, že jsem při tom možná sama oddělala další kytky, které se hnuly, když jsem kameny odebírala. Pod každým kamenem bylo samostatné mraveniště. Nejhorší je, že zídku jsem dělala s kamenama ve dvou řadách za zabou, aby byla jóóó pevná. Skončila jsem a 4 veliké kameny mi zbyly. Celý boží den jsem se s tím s*rala a byla zoufalá, protože jsem samozřejmě každý kámen měla 100x v ruce a nebyla jsem schopná to dát (s ohledem na zasazené kytky) zpátky dohromady. Tak ted budu postupně dosazovat nové kyti a doufat, že se nám mravenci v zídce vyhnou