Re: Suché zídky

Dášo, díky za podporu. Tohle mé budování zídky by vydalo na esej, ale pokusím se být co nejstručnější.

V sobotu v 9 ráno jsem nastoupila s ohromným nadšením, ale zároveň s velikou pokorou (před prací, kterou jsem nikdy nedělala a ani naživo neviděla - jen na fotkách). Vytyčila jsem si místo pro rytí základů. Po chvíli jsem zjistila, že v té lajně původní majitelé zazdili nějaké betonové desky, tak jsem posunula základ o kousek dál (fotka č. 1). Když jsem měla už pěkný výkop, narazila jsem na jakési betonové monstrum - odlitek, který byl zřejmě "schován" kdysi dávno do země, aby ho nemuseli nikam vyvážet. Nasadila jsem místo rýče krumpáč a přes hodinu se snažila "tu věc" vyjkopat. ze země. (Fotka č. 2). Bohužel nahoře to bylo širší než delší a dál to zkrátka nešlo. Nechtěla jsem se smířit s tím, že budu muset čekat třeba do dalšího dne na někoho s vrtačkou do betonu a zašla jsem na nedalekou stavbu, jestli by mi dělníci nemohli nějak pomoci. Pomohli - byli moc hodní. Za pár minut beton rozflákali a cesta k pokračování byla volná.Dělala jsem i v dešti, ale vůbec jsem ho nevnímala. Možná jsem udělala nízkou drenážní vrstvu, do které jsem schovala i rozmlácený beton. Drenáž mám jen asi 15 c, ale výška zídky je cca 0,5m (neměřila jsem jí), tak snad to bude stačit. Na štěrk jsem ještě do základu- pod úrovní země dala jednu vrstvu velikých kamenů. Do 18 hodin jsem jakž takž vyskládala ještě další 3 vrstvy. Každý kámen z té hromady jsem měla v ruce při hledání vhodného kousku snad 100x .Když jsem ten den končila, zjistila jsem z bočního pohledu, že jednotlivé řady mám až moc uskočené dozadu a že to není ani zídka ani skalka (fotka č. 3 a 4). Takže pro ten den jsem se loučila se zídkou s tím, že druhý den jí holt rozeberu.

V neděli jsem zjistila, že bude stačit, když sundám jednu vrstvu, dokážu s kamena pohnout kupředu a zezadu jsem je utěsnila dalšími, menšími kameny, aby byla zídka stabilní. Když jsem se dostala k poslední-vrchní vrstvě kamenů, s hrůzou jsem zjistila, že ty, které jsem si pro tento účel dala stranou se tam až tak moc nehodí (sice velké, ale různě vysoké).

Nezbylo než pozvat manžela, aby mi pomohl nasadit jeden z větší ch kamenů, který jsem věděla, že tam bude pasovat, ale sama jsem ho neunesla. Původně jsem s ním uvažovala jako se "šlapákem".

Budu upřímná. S výsledkem nejsem úplně spokojená a dopustila jsem se hned několika chyb, ale já už to NEBUDU předělávat. Nemám na to sílu. Ruce mám pořezané, nehty samou štěnici a bolí mě celý člověk.

Nechala jsem bohužel jen menší spáry - ty větší jsou max 5 cm - sice hluboké, ale o malém průměru. Dášo - co tam mám vysadit?!!! . Kromě netřesků -. ty plánuju do těch ještě měnších spár, kterých je tam bohužel většina. Mám šanci tam dát nějaký rozchodník, který by se plazil po zídce dolů - bude mu tak malý prostor pro zakořenění stačit?

Taky vrchní plocha zídky není úplně rovná - snad to nebude tak vidět až tam zasázím rostlinky a ony se trochu rozrostou

Fotka č. 5 je ze závěru včerejšího dne. Ještě budu muset sehnat zem, abych vyrovnala terén za zídkou, osprchovat kameny od bláta,jak jsem ještě docpávala do spár zem, tak jsem je pořádně umazala. No a dosázet jak zídku tak i prostor za ní. Za zídku jsem zasadila borovice, které jsem měla na prozatímním stanovišti. Viděla bych u nich něco na kmínku do 150 cm, třeba převislý skalník, nebo nějaký převislý jehličňan roubovaný na kmínku. Chci tam dát ještě kapradí, tymián, mateřídoušku..... poraďte. Zatím tam mám fialový kakost, protěž, rozchodníky a netřesky.

Jo a ten štěrk nasypaný před zídkou postupně vyměním za drobné kamínky z pole.