Ale čím je člověk starší, tím víc má vyzkoušeno a už se zbytečně netrápí. U nás třeba teda jdou krásně vřesovce a někdo ani prd . Takže nemá cenu jít hlavou proti zdi a prostě člověk nemůže mít všechno. Ale dopracovávala jsem se k tomu mnoho, mnoho let.
Včera jsem zrovna byla u kamarádky... má jedno místo v zahradě pod stromem lípy a tam už zkouší snad pátou variantu osázení. Nic tam nejde (poslední verze - jí zvolená kombinace růže a levandule - tam živoří, ale to je jasné, nejde tam sluníčko, spíš je tam toulavý stín). Tak včera jsem vymyslela kakost, pupkovec a touleň, to mi roste ve stínu pod lípou jako zběsilé. A ještě bych tam možná zkusila čemeřici. Uvidíme, snad aspoň něco z toho tam poroste.
regina.mocova@gmail.com napsal(a):
To zkoušení je nekonečný příběh.