Eli, to "sdílení ticha" je pro mě nejvíc... Sedět spolu na terase, pít kafe, číst si časopisy a koukat do zeleně...
Jen naše babička si myslí, že když spolu nemluvíme, je něco špatně, tak má nutkání přisednout a zaplnit to místo halasnou mluvou... a to je po mně. Kouzlo okamžiku je mávnutím proutku pryč...
Jo a mimo téma diskuze nejsem... babička je takový trochu "škůdce v zahradě". A nejen tam...