Hani, dík, už jsem se bála, že jeleni došli až sem, ale ve vsi teď jsou.... Divočáky rozrytý mám jiný kus pozemku, dál od cesty. Nikdy nepamatuju tolik zvěře tak blízko lidem jako poslední tři roky. Jelena ve volné přírodě jsem prvně viděla asi před deseti lety. A od té doby je vídám velice často v podstatě kdekoliv, bez toho, že bych je vyhledávala. Přiznávám, že pohled je to romantický, ale bojím se o auto. Zahradu už jsem vzdala ze 120 keříků růží jsem videla asi 10 pěkných květů za celé léto. Teď ožrali i drobnokvětky, ostrožky a vlastně vše mimo hortenzií. To tedy byl asi srnec, ten slepenec bobků je velký asi jako moje pěst. Přiznávám, že bych je uvítala spíš na pekáči než v zahradě, romantika už mě dávno nebere.
Divočáku je tu zřejmě hodně, asi dva roky zpátky jsem potkala 200m od poslední chalupy stádečko divočáků. Naštěstí byli v pohybu a měli někam namířeno, bylo jich asi 35-40 vedl je obr, prckové klopýtali na konci. Bylo ro v červnu navečer kolem sedmé, vždycky když tamtuddy jdu bojím se předem a přitom je to velice frekventované místo.