Do kompostu ty thuje tolik nedoporučují, ale mulčuji s nimi cestičky, časem se to tam vlivem deště a slunce rozpadne, když je tenká vrstva a aspoň neprorůstá tolik plevel.
Věrko, taky trpím, když kdokoli cokoli vyváží ze zahrady pryč. Včera soused tvaroval thuje, tak jsem mu hned hlásila, že jestli se mu to nevejde do biokontejneru, vše přebytečné ráda odeberu. Do kompostu ty thuje tolik nedoporučují, ale mulčuji s nimi cestičky, časem se to tam vlivem deště a slunce rozpadne, když je tenká vrstva a aspoň neprorůstá tolik plevel.
Najdu využití opravdu pro všechno. 
Loni jsem u mamky rušila bramborový záhon (že tam místo toho budou trvalky), zamulčovala jsem ho "slámou", kterou jsem vyrobila naštěpkováním suchých okrasných trav. No a výsledek? Letos luxusní brambory... Zůstaly tam od loňska ty, které jsme se synem přehlédli a nevybrali a jak byly zahřáté pod tou slámou, tak na jaře normálně vyrašily a sklidili jsme pěknou bednu středně velkých brambor - vlastně bezpracně. 
Jak pravil soused: No jo, ne nadarmo se říká, že nejhloupější sedlák má nejlepší brambory... (narážel na to, že jsme nesázeli a sklízíme )
Jak jsem ty brambory vyrývala, tak se ta sláma dostala do půdy a je to tam krásně zkypřené. Přitom tam bývala taková chudá písčitá zem.
Štvalo mě, že se do biokontejneru vyhazuje pýr, kopřivy a ostatní odolné a úporné plevely (škoda té "hmoty"). Tak jsem nastudovala, že se mají dát do černého pytle a nechat osudu . Zničí se tím oddenky, semena, vše, co by mohlo v budoucnu škodit. A pak se to "vyleje" do kompostu, když se to tam dostatečně rozloží. Nebo se z toho dá udělat jícha. Člověk se naučí přemýšlet v souladu s přírodou.. že vše má nějaký důvod, proč se to vyskytuje. Dokonce i ti slimáci se dají spařit horkou vodou, vylít na hromadu a ponechat je kompostovacímu procesu.
Úplně mě mrzí, když se najde něco, co zkompostovat opravdu nejde... Bráním se třeba větvím z ostružin, malin a růží. To píchá, i když to projde štěpkovačem. I když - kolega z práce prý štěpkuje a kompostuje i to.
SPIKE napsal(a):
Ivo, mně to dělá taky úžasnou radost, když z té hromady všeho možného i nemožného je během jedné sezony nádherný kyprý humus. Loni jsme vybrali jeden kompost, další to čeká letos. Ale mám je oba plné a osázené. Stloukli jsme tedy další vyvýšený záhonek, ketrý ale slouží coby kompost (rozuměj místo pro uložení bioodpadu ze zahrady i domácnosti), už je plný, ale on vždycky po pár dnech trošku klesne a pojme další dávky. Koupila jsem další vyvýšený záhonek z plastu, taky nebyl dlouho prázdný. Nevím, jak vydržíme do podzimu, kdy uvolníme ty první dva komposty.
Já úplně šílím, když vidím v ulici chalupáře i domorodce jezdit s kolečky posekané trávy, větví ap. k lesu, kam to ukládají. Takhle se zbavovat možného humusu, kterého na naší kamenité zahradě není nikdy dost! Co já už sem za ty 2 roky navezla zeminy, koňského hnoje... První vyvýšené záhonky jsme zakládali předpisově. Na dno jsme z lesa vozili docela velké kusy větví, ale takové už lehce načaté tlením. Na to jsme dávali štěpku (taky z okolí, protože čistili porosty pod vedením vysokého napětí a hned to tam štěpkovali a nechávali ležet), potom trošku zeminy a koňského hnoje. Já tedy vozím spíš něco k nám, než že bych vyvážela pryč. Loni jsem vyvezla jen ostropestřec, protože ten tak nehorázně píchá, že se mi do něj nechtělo zasahovat a šel pryč v celku.