Anavi, úplně tě chápu. Taky mám radost, když z hnusného odpadu je krásná zemina.
Mám kompost (jen ohrádku z prken), další ze sudů, které téměř nemají dno, jeden koupený plastový. Zvládnu je naplnit všechny. Moc se s tím nemažu, dávám tam vše ze zahrady i z kuchyně, i leccos, co tam moc nepatří, ale o jedlé věci se postarají většinou kočky všech sousedů, co ke mně chodí. Za rok-dva je přeházím přes velké síto, co tu zbylo ještě z dob stavby, velké kusy jdou zpět, zbytek do skleníku, ke kytičkám... Někdy je to moc mokré a slepené (to když se tam splácne větší vrstva něčeho hůře tlejícího), tak to jen přehodím zpět a holt to ještě počká další rok. Žížalami se to vždycky úplně hemží.
Už jsem to tady nědy psala, že chalupáři obdivují mamce zeminu a ptají se, kde ji vzala (no kde asi, má kompost). Oni vyvážejí vše do lesa, trávu, listí, větvičky, protože nechtějí mít něco tak nepěkného, jako je kompost. To je ta odtrženost od přírody.