Jak málo někdy stačí člověku ke štěstí.
Kaaj, krásné kousky máš. Větvička v Zahrádkáři taky vzpomíná bramboříků jako vánoční květiny. V paneláku jsem je nikdy moc mít nemohla, takže je to snad taková léčba z letité deprivace. Jako když dítě nemá v mládí nějakou věc, po které hrozně toužilo. Jak málo někdy stačí člověku ke štěstí.
Azalka chce chlad ale není zase až tak náročná na světlo. Vydrží i tam, kde by brambořík už začal žloutnout. Třeba jí ještě nějaké místo vymyslíš. 