Pokud někdo netrvá na obřadu na Staroměstské radnici nebo na nějakém hodně žádaném zámku a ještě na zajímavé a tudíž i žádané datum, tak to snad dnes není tak velký problém sehnat vše relativně rychle.
Moje nejčertsvější vzpomínka na svatbu je už skoro 14 let stará (to se ženil můj nejstarší syn), ale děláme svatby u nás v hospodě, tak vidím, že právě ty plánované rok dopředu, přinášejí největší problémy. Stejně se na poslední chvíli mění najednou datum (někdo důležitý by nemohl přijít nebo někdo z hlavních aktérů je nemocný...) a pak zas neklapne něco jiného, protože na svatbě je lidí spousta, každý jiný, s jinými nároky i očekáváními.
Já jsem pro plánování kratší a ne moc detailní. Neprožívat to víc, než je nutné.
A asi by mě taky mrzelo, kdyby se syn oženil nebo dcera provdala a nic mi předem neřekli. Asi bych pochopila, kdyby nikoho na svatbě nechtěli, ale ocenila bych, kdyby se o tom se mnou předem poradili.