Tak něco podobnýho jsem zažila s mojí nejlepší kamarádkou. V noci omdlela, když vstávala k dítěti kvůli antibiotikům. Upadla tak nešťastně, že ji po dvou dnech v táborské nemocnici převáželi už v bezvědomí do Budějic, kde zjistili, že má na dvou místech prasklou lebku a přes krev není na ct nic vidět. Když jsem za ní byla po nějaké době na JIP, úplně jsem se zhrozila. Obličej měla úplně deformovaný. Všechno dopadlo dobře, krev se sama vstřebala a ještě to mělo jeden zajímavý pozitivní dopad. Zbavila se jako zázrakem své fóbie.
Tvrdila, že doba, kdy upadla do bezvědomí, bylo to nejhezčí, co v životě zažila. Proč omdlela, na to nikdy nepřišli. A jí se natolik po té ráně rozsvítilo, že se za nějaký čas rozvedla a nikdy toho nelitovala. Takže v jejím případě to bylo štěstí v neštěstí.
Přeju, ať se vše v dobré obrátí.