Re: Řidičák

Tak já jsem si dělala řidičák až skoro ve třiadvaceti letech a to mě k tomu ještě o několik let mladší kamarádka přemlouvala, protože jim chyběl jeden člověk, aby otevřeli kurz. Do autoškoly jsem za volantem seděla pouze jednou a to ještě ke všemu na místním letišti, kde silnice je opravdu o něco širší než normálně. Nebýt mladého, trpělivého, klidného učitele autoškoly, tak asi řidičák nemám dodnes. Kdyby tušil, kolik historek a autem jsem od té doby zažila . Nemít řidičák, tak nevím co bych teď dělala, přestěhovala jsem se totiž za přítelem na vesnici, odkud není skoro žádné spojení se světem, autobusová zastávka je 2 km vzdálená a jelikož nepracuji pouze na jednom místě, ale přes den přejíždím z jednoho zaměstnání do druhého, tak bych byla v ... Už jsem zažila během těch několika málo let, co mám řidičák - rozbité řízení 120 km od domova (přijeli pro mě s aviií a auto i s károu na ni naložili - lidi na nás cestou zírali, jak na cirkusovou atrakci), bouračku v zimě na náledí, kdy jsem poslala auto do věčných lovišť, atd. Skoro stoprocentně se vždy s autem něco stane, když mám letní nebo podzimní tábor - zrovna to rozbité řízení předloni, urvaný výfuk (vloni i letos v létě), letošní léto mi navíc během dvou dní praskly dvě gumy u jednoho auta, pouze o letošních podzimních prázdninách nedošlo k žádné havarii (pouze mi došla třicet metrů před benzinou pohonná hmota). Párkrát jsem sice prohlásila, že už do auta nesednu, ale sedím v něm denně a mám už pěkných pár tisíc kilometrů naježděných.