Musím jít konečně uvařit něco k obědu ... ale ... můj táta nikdy nezapomněl koupit nějakou pozornost k MDŽ mámě, nám dvěma dcerám, potom i snaše ... divné ... normální svátky, jmeniny, se u nás vždy přecházely mlčením, prostě ani se k nim nepřálo. Nebyl komanč, neřešil nikdy tohle politicky ... ale takhle to měl, aspoň jeden den tak nějak vzdát úctu .. i když neměl rád tahle hromadně nabízená či preferovaná data.
A dnes, když se furt řeší práva žen, feminismus, nějaké úplně přiblblé harašení (haraší někdo když se chová jako za starých časů slušný chlap - otevře dveře, odsune židli, podrží kabát ... dnes harašení) ach jo, jdu opravdu vařit