Alenko, čím jsem starší, tím obtížněji zvládám emoce. V Mariánkách jsme šli po kolonádě a zpívající fontána zrovna "zpívala" Gotta.. odtáhla jsem toho mého pryč, protože jsem cítila, jak to na mě jde a nechtěla jsem plakat na veřejnosti. Den předtím mě večer rozplakala Smetanova Má vlast... prostě si člověk připomene různé chvíle, vzpomínky na ty, co už tu nejsou a je to... U mě je to rychlé. Takže jsem včera usoudila, že na ten film asi opravdu nemůžu... absolutně to neumím zastavit.