...jo, a lhát se nemá, že jo ?.... nejsem věřící, no, věřím jenom sama v sebe... že bych byla bohyně? hihih......to by se Hanys asi podělal smíchy, kdybych mu to řekla. Ale to jsem nechtěla říct, spíš jenom jako příklad.... jeden náš příbuzný je silně věřící, ale jeho chování tomu vůbec neodpovídá. Chová se jako ten největší křupan a hulvát ke svým nejbližším, na venek se jeví jako velice spořádaný a slušný občan. Před 3 lety jsem u nich strávila 3 dny bez své rodiny... pomáhala jsem jim se svatbou. Nedovedete si představit, jak jsem se těšila, až se u nich objeví ten můj výlupek. Po 3 dnech neurvalého chování, neustálého řevu a nadávání jsem byla já, která jsem opravdu velice psychicky odolná, s nervama ... no tam, přesně tam. Ne, že by řval na mě, ale na svou ženu, syna a dceru. A protože ti si nenechali nic líbit, tak to taky tak u nich vypadalo.... těch titulů, co jsem vyslechla... v neděli si náš křesťan zašel do kostela, vyzpovídal se a jelo se zase dál 
. To mě fakt dostávalo. Nemůžu říct, že ho nemám ráda, nebo ho nenávidím.... občas má světlé okamžiky, ale jeho chování absolutně neodpovídá jeho přesvědčení.... a to mě občas dožene k tomu, že si občas rýpnu.... že už má mozoly od klečení v kostele. Což je věta, která je v jeho rodině zakázána ... ale to je jenom jeden z davu, nechci všechny věřící házet do jednoho pytle. Jenomže bohužel, v celé naší rodině mám právě jenom takovýto příklad....