V tom odkazu od Taka (díky, Taku) je dobře postižen rozpor (v kapitole 3.1 Základní argumenty).Soudobá společnost vnímá katolickou církev větším dílem jako obtíž, což je jistě dáno i tím, že soudobá společnost je většinově ateistická. Katolická církev se cítí komunistickým režimem obrána o základnu věřících v ekonomicky aktivní vrstvě společnosti, takže i když v současnosti je "dožívající" církví "menšiny", chce svůj majetek už proto, že by ji její členská základna neuživila, což uznává a čehož si je vědoma, pro svůj rozmach dobudoucna jí tohoto majetku třeba. No jo, je jmenovitě pro katolickou církev příznačné, že nevidí své obrození v chudobě, ale ráda by se zhojila i na těch, kdož její nárok neuznávají. Z toho se dá, když si pohrajeme, vyvodit, že není a nedokáže být trpitelsky skromná v Ježíšově stylu a trpělivě si počkat pomalého zlepšování situace svou soustředěnou činností "v primitivních podmínkách" napodobujících těžké časy jejího vzniku, ale ráda by rozhojňovala zástupy oveček už pěkně oblečená v nákladném obřadním rouchu. Tím si svou pošramocenou pověst o moc nevylepší ovšem, takže příliv oveček je ohrožen. On lepší (?) jeden velký kšeft s rychlým, velkým a jednorázovým ziskem, než nějaké plahočení a pinožení se v potu tváře od píky. Je to krásný příklad versus - krátkodobého a dlouho-, dlouhodobého hlediska s nejistou nadějí na úspěch, co..
Ne, že bych to jejím aktivním představitelům vyčítala, jen si myslím, že takhle se sympatií tuplem nedočká. To po té emocionální stránce, nikoli právní.