, černoši nechápali, co tím myslím )
Podle mě se nejlépe cizí řeč učí s učitelem, který umí i rodnou řeč, a v zahraničí se pak s domorodci a) přestanete bát mluvit b) přestanete bát gramatických chyb, jelikož domorodci je dělají taky (třeba v US jsem si s předminulým časem připadala jak z Marsu , černoši nechápali, co tím myslím )
Anglicky jsem se začala učit až v páté třídě v rámci povinných školních osnov, na výšce už byla výuka slabá, tož jsem si přibrala kurz. Ten jsme ale později proseděly s kamarádkou v hospodě, nicméně i tak mi školní AJ stačila na to, abych válcovala konkurenci u přijímacích řízeních do zaměstnání. Což mi je stejně k prdu, když jsem rok po promoci začala plodit a bez praxe mě po dvou dětech nikam nevezmou.
Proto svoje děti nebudu hnát nikam do kurzů, už jen to, že jim posunuli cizí jazyk od třetí třídy, se mi zdá až nad hlavu 
. Buď to dotyčného baví a má na to buňky, nebo ne, na píli v tomhle moc nevěřím. Leda se fakt odstěhovat do toho zahraničí nebo být součástí bilinguální rodiny. Ale taky znám rodinu, kdy je otec Portugalec, matka Češka, oba mluví navíc Francouzsky a dítě má akorát tak chatrnou češtinu s převzatými chybami od Portugalce
Edit. - kde je malé a velké písmeno u názvů, to mi fakt nikdy nešlo, díky za pochopení 
