Holky asi se ta šílenost i vyplatila. Já doma chodím jsem stále plná eufórie a usmívám se . S dcerou (nebojte je to v rodině) se smějeme nad fotkama a já jí vysvětluji kdo je kdo a on jen sedí opodál mlčí a tváří se nezučastněně. Ale ve skutečnosti vím jak má uši jak radary a hltá všechno. Znáte takový ten přiblblý pohled? Tak ten vytváří jaké koliv moji zmínce a já ho tím teď velice ráda dráždím.