No jo, lidi, kolikrát nevděčný objekt v kompozici . Jednak se snažím vyhnout se "tradičním" snímkům (všichni se cpou na jedno místo odkud fotí), čímž eliminuji právě jejich přítomnost, a jednak si počkám, když je třeba. U těch památek v sezóně je to ale kolikrát problém. Takže pokud už tam nějací lidé jsou, tak aby kompozici nerušili, či spíše doplnili. A je to taky o štěstí. Když si znovuotevřeš Itálii-města-Firenze, tak na první fotce campanely je minimum lidí. Ale tento stav trval necelých dvacet vteřin. Tohle místo je právě v tu dobu hlava na hlavě, ačkoli to z fotky tak nevypadá . A protože jsem maniak, tak lezu i na místa kam by normální člověk nechodil . Když jsem byl ve Skotsku, tak jsem si samozřejmě prohlížel celkem zaujatě krajinu a láteřil, že tady zrovna busem nestavíme. Ale v jeden den jsme jeli kolem jednoho místa dvakrát. Mě se moc líbilo, a zastávka tam byla jen kvůli"chlupatým" krávám. Já nelenil, a zatímco ostatní se vrhli k ohradě s kravkama, já spěchal na to pozoruhodné místo se starým mostem a divokou vodou pod ním. Víš jaká to byla pohoda v klidu si najít vhodné místo, nastavit si foťák, sejít až k vodě, prostě paráda . Ale protože už pár lidí si před tím všimlo mého vymykajícímu se chování když mám v ruce foťák, tak tihle "někteří" neváhali a pospíchali za mnou, jsouce si jisti, že tam neletím jen tak z plezíru. Za necelých deset minut tam pak už byli všichni. Jenže já byl hotov, ostatní se tam pletli jeden druhému, prostě boží dopuštění. A jen tak na okraj, vůbec se mě z tama nechtělo odjet, protože jsem objevil cestičku k vodopádu, ale čas a průvodce byli neúprosní