Re: O čom sa vám zdalo?

Včera se mi zdálo, že mě Anavi pozvala do Prahy na mini sraz. Konal se v krásně renovované Jájině vile. Ivča mi ihned oznámila, že se bála, že si nebudeme mít co říct a že se budem nudit, tak Jáje slíbila, že jí vygruntujem. Prý nestihla ani nic nakoupit, tak s mega kabely vytáhla mega balík hnusných tlustých solených tyčinek. / jak já je nemám ráda/ Barák to byl ohromný, z jedné strany louka, z druhé pole, za domem skály a les a z terasy bylo vidět až do Ratiboře na Ivčin dům. Kde byl v tu chvíli zbytek Prahy těžko říct, ale z nádraží jsem přišla pěšky a bylo to kousek Pustily jsme se do drhnutí plovouček, pak jsme vyleštily nábytek, omyly úžasné tapety a když jsem se sápala na okna, ukazovala Ivča právě paní uklizečce od nás z práce kostelní věž v rodné Ratiboři a v ní nádherné křesílka, ve kterých si hoví, když si tam chodí číst. Byla jsem zvědavá a šla se taky mrknout. A potvrdila jsem si, že mám úžasný zrak, neb křesílka v reálu vzdálená možná několik stovek km, jsem viděla úplně jasně do nejmenších detailů. Při mytí posledního okna přifičela Amee na kole, prý jde zkontrolovat, jak jsme daleko. Z hladu jsem snědla několik tyčinek, pozdravila náhodou procházející spolužačku ze střední a balila jsem na zpáteční cestu. Anavi mi nabídla, že její kámoška jede zítra do Zlína, že mě může vzít. Jenom blázen by zůstal do dalšího dne!!! Mazala jsem na nádraží až se mi za patama prášilo. Pak zazvonil budík, vstala jsem, žízeň jak trám, v puse slano od tyčinek a do práce jsem šla zedřená jak sandál.

P.S. Anavi, ráda jsem tě viděla

Jájo, udržuj ve své vile pořádek, páč ten čurbes už nehodlám nikdy uklízet!!!

A jinak jsem úúúúplně normální