Tak já budu tedy držet ten nevážný, o to však umělecky hodnotnější tón, jak jinak
Zimní drama
Nejste-li příliš nároční,
usaďte dítka na nočník;
příběh můj si vyslechněte!
Podobně se těsto hněte,
utvářel se hezky zvolna;
chatrný jest, jako kolna.
Třetí načínáme sloku,
z lahve zmizlo jen pár loků;
jaký bude jeho syžet?
Koupil bábě dědek lyže.
Prej líná je jak vantroky
a na trh patří s otroky!
Děd protivný, láteřivý,
že by oumysl měl křivý?
Ke sjezdovkám přidal hůlky.
Příběh znáte teprv z půlky.
Schoval babce majonézu,
aby dopla kombinézu.
Bičem už ji žene na svah,
baba z toho všecka nesvá.
Stráň v obloucích, šusem zdolat?
Proč si brala dědka, vola?
Když si pro sport zláme haksny,
kdo si všimne staré kraksny?
Ne, kéž není děda podlý,
úpěnlivě dál se modlí.
Jediné má přitom tužby.
Mladík zdatný z Horské služby
zvedne babču ve svou náruč:
Krásko, lyžovat se nauč.