Hanule, naprosto souhlasím. Nejkrásnější je na vánocích ta tajemnost. Jako děti jsme poslouchaly, jestli neuslyšíme šustění křídel, jak Ježíšek přiletí. Asi jsme si ho představovaly trochu jako anděla. Každý asi trochu jinak, ale to je na tom to krásné a tajuplné. Jako zhmotnění úplně stačil čert a Mikuláš, to je takové trochu hrubě skutečné, ale Ježíšek, to je láska, odpuštění, dárky dává všem a neptá se, jak byly děti hodné, nečpí u toho peklo a trest, ale naopak souznění, pohoda...