Měla jsem stejné starosti ,ale otec byl na vozíku a už nebylo možné se o něj strat.Jednou se už nepostavil a tak jsem musela volat doktora a místo do domova důchodců jel do DLN a to byl totální konec. vydržel tam pouhý týden ,protože jsem byla zaměstnaná a nemohla za ním jezdit každý den.DLN jsou vždy daleko od vašeho bydliště. Tak jsem jezdila ob den a viděla jsem,že mu nikdo nedal najíst celý den.A já to doháněla svým příjezdem. Nedalo se to zvládnout a tak si vyčítám,že jsem vůbec dopustila aby šel do DLN.{Dlouhodobě ležící nemocní}