Když já šla důchodu, těšila jsem se a plánovala, jak se pěkně v pohodě budu věnovat tomu, co mne bavilo, ale nebyl čas. Nejdřív jsem se pustila do zanedbané zahrádky a než se rok s rokem sešel, přišlo jedno vnouče, za další 1 a půl další . Teď mám vnoučata 3. A samozřejmě, doma byl a je i internet. Abych pravdu řekla, tahle kombinace mě sebere veškerý čas, který jsem chtěla původně věnovat knížkám, procházkám, cestování, ručním pracím a pod. Ale nestěžuju si. Už jen představa, že bych zase měla ráno vstávat a stresovat se, abych byla včas v práci, abych vyhověla nadřízeným, aby bylo v zaměstnání všechno v pořádku.... atd.
Jen ten čas kdyby tolik neletěl a síly neubývaly. 