Dnes ráno při uklízení,
vypadl z knížky tento list.
Mě vůbec známý není,
tak začala jsem číst.
---------------------------------
Aby náš život nebyl plytký.
po lásce touží každý z nás,
a nosí každodenně kytky
ladí si tenor nebo bas
pro tklivou píseň podvečerní
jak v operetním duetu.
Pak uvízneme omámení
v doživotním duetu.
A budujeme zdi a zídky
ne pro dva, pro tři: der,die,das-
až v očích dělají se mžitky
a potí se nám zplihlý vlas.
Pak přijde láskyplné klení:
"Má plnoštíhlá v korzetu"
život je také každodenní
v tom doživotním námětu
Kéž popíšeme všechny svitky,
tou láskou, která hoří v nás,
Jen žádné bitky na bambitky !
A příliš nezvyšovat hlas..
Láska buď je, anebo není.
A když už je,tak ať je tu.
Láska nás občas také plení
v tom doživotním námětu.
Jen žádné brýle pro mámení
Jen pravdu z věty na větu.
Nesměnit lásku jako jmění
v tom doživotním námětu.
---------------------------------------
Opravdu nevím, kde se ten list vzal,
řečí lahodnou mě tak zaujal,
že řekla jsem si, ať se také potěší
ti, kteří vkládají sem svoje dvojverší.
zůstávám v úctě k vašim veršům