Ať už jsi Adam, anebo Eva,
nenech přec zahálet ostřený brk!
Vyždímej vše z básnického střeva,
zazářit musíš, jak vánoční smrk!
Ať už jsi Adam, anebo Eva,
do řeči vázané řadu klaď slov,
do rýmů vykroč, pravá a levá!
a verše poskládej do umných strof!
Ať už jsi Adam, anebo Eva,
nesmíš se bez boje vzletných slov vzdát!
Snad Ti pomůže tekutá réva.
Pro dobrou jiskru běž sklenku si dát!
Ať už jsi Adam, anebo Eva,
jediný sleduj svým úsilím cíl:
Do žil nechť všem nám radost se vlévá,
verše Tvé nechť všem tu dodají sil!
Ať už jsi Adam, anebo Eva,
vytepej verše, jež znít budou nám,
vytepej verše, ať nám to neva,
že už jsme odrostli nevinným hrám.