Vzpomínám, když kamarád vyprávěl, jak dceru přemluvil, aby přivedla k nedělnímu obědu svého chlapce.
"Když jsem otevřel a stál tam okovanej týpek se zeleným čírem, jen jsem polkl nasucho. Pak jsem si řekl: "Jen lidé povrchní soudí podle zevnějšku," a pozval ho dál. Musel jsem přežít, když mu dělalo značné potíže jíst příborem. Když jsem protrpěl oběd a přesunuli jsme se ke kávě a zákuskům. Tak jsme si sedli on si hodil nohy na stůl, vytáhl cigáro a povídá: "Hoď mi na to jiskru." A to prý byla poslední věta, než ho chytil za flígr a vyhodil ze dveří.
Já bych to tak dlouho nevydržel. To, jak člověk vypadá, jak se chová a obléká vypovídá hodně o jeho vztahu k lidem. Takže já podle zevnějšku lidi hodnotím. Někteří prostě mají smůlu...