Chvílema mám pocit, že je to nějaká krávovina, že se mi to prostě nemohlo stát, v říjnu jsme měli oslavit 35. výročí svatby, v prosinci měl oslavit 60, těšili jsme se na to a teď vůbec nevím, jak to přežiju. V pondělí jsem se snažila se synem vyřídit úřady - hlavně mě v práci vystrašili, že se zablokujou účty a jelikož u nás bylo všechno na manžela a taky manžel vždycky všechno vyřizoval (já nesnáším úřady a když si mám vyzvednout důchod na poště, tak z toho mám trauma), tak jsem si musela zřídit účet a snažit se všechny platby převést na sebe, syn ještě něco zařizuje přes internet, takže ještě takový praktický věci, nemít syna a snachu, tak se ze mě stane neplatič a odstřihnou mě od všeho, protože já netrefila ani do spořitelny, zřídila jsem si internetový bankovnictví, tak až bude všechno zařízený, tak už nebudu muset nikam chodit a všechno udělám tady od stolu, to zvládám daleko líp než na přepážkách