Dokonce mi dovolil přechovávat ve skladě s flaškama pár dní koťátko a osobně mi dával odřezky masa :D (Ne, nic jsem s ním neměla! :D)
Vzpomínka na jednu moji výpověď:
Kdysi, ještě za totáče, jsem z nedostatku jiných příležitostí dělala v jednom obchodě s potravinama. Vedoucí byl známej mosteckej kšeftař, šmelinář, vekslák, prasák a nervák. Bylo tam docela dost zaměstnanců, buzeroval je, a když byl hodně nasranej, letěl zezadu dopředu do krámu popelník s vajglama, občas ho prostě po nějakým zaměstnanci hodil. Pak už tam snad nikdo nekouřil, jen já, a přestože jsem nebyla nijak extra držkatá, po mně nic nehodil Dokonce mi dovolil přechovávat ve skladě s flaškama pár dní koťátko a osobně mi dával odřezky masa :D (Ne, nic jsem s ním neměla! :D)
No, a když jsem si udělala státnici, okamžitě jsem dostala nabídku od jedný zahraniční firmy dělat u nich tlumočnici - perfektní plat a asi 30% platu v dolarech :D:D
Pana vedoucího, když jsem podala výpověď , chytil nerv a do pracovního posudku mi napsal:
Práce pro ni není nic, co by ji zajímalo!
(Kokot.)
No, a to se mě drží dodnes.