My chodily s kamarádkama uklízet přes nějakou agenturu (pokud se to tehdy tak dalo nazvat) do domácností. Někdy to bylo fakt hrozný, jako když nám dala jedna paní mejt okna a měli jsme na to použít mýdlové vločky. No, někdy si to zkuste.
Ale pak jsme strašně rády
chodily do jedné židovské rodiny drátkovat parkety. Paní měla svobodného syna, a tak to byla spíš společenská událost. My odvedli práci a ona nám uvařila čaj do starožitného porcelánu a pohostila bábovkou. Tam jsme to milovaly, čisto, útulno, milí lidé.
A jednou jsme myly okna naší profesorce kreslení v obrovské vile. Na jedno křídlo byla spotřeba jednoho kýble čisté vody.