Moni, u mě to mělo průběh - bod tři - ona na něco kašlala, já lehce varovala, ona si jela po svým, páč byla nejchytřejší, takže jsme se při průšvihu svezly obě. To mě naštvalo, tak jsem chodila opakovaně upozorňovat (bod 1), ¨což ignorovala, tak jsem šla za šéfem (bod 2)a vztahy s ostatními na bodu mrazu ani nebyly, jelikož její chyby viděli. Ovšem paradox byl to, že šéfa obtěžovalo něco řešit, tak vyhodil mě :) (abych jako furt neotravovala). Já si našla za dva měsíce skvělou práci a byla jsem "v poho", ovšem přičiněním té skvělé mladé paní o tu firmu přišel. Já to říkám: boží mlýny melou :D.
Moni, z toho vidíš - ideální řešení fakt neexistuje, ale někdy to člověka posune dál