. Nemám ráda naopak ty, co jsou "staří" už v padesáti a přemýšlí o každém kroku,ač jsou naprosto zdraví. 
Eli, mám takové lidi ráda . Nemám ráda naopak ty, co jsou "staří" už v padesáti a přemýšlí o každém kroku,ač jsou naprosto zdraví.
Naší tchyni je 68 a jezdí po zahradě na kole (když chce třeba papriky ze skleníku)!!!
Protože dojít na kompost je daleko, tak má barák obložený kyblíkama, a čeká, až to tam nějaká dobrá duše (=blbec) donese za ni. Mám to srovnání s mojí mamkou, které je 83 a do předloňska byla naprosto aktivní člověk, do 80 jezdila na kole velké vzdálenosti. Bohužel se jí pak zhoršily nohy a záda, chodí s chodítkem, přesto si zařídí všechny doktory, jezdí busem nebo si dojde. Prostě se snaží. A nějak mi připadá, že tito lidé jsou pak možná víc zhuntovaní, ale víc spokojení. A jak já říkám - nejsou na světě zbyteční. 
Někdo se tím životem tak nějak protrápí a vlastně tady snad ani nechce být.. jen samé stížnosti a konstatování, že něco nejde nebo se nedaří podle jejich představ. 
Mám plánů, že bych zaplnila několik životů a někdo nedokáže smysluplně trávit ani ten jeden. 
babkaela napsal(a):
Carlosi, nějak nevím, zda tohle nenapsal můj chlap .... nenapsal ... v hlavě je mu snad pubertální věk, homor na úrovni vojáka (promiň) v základní službě a tělo? ... on se tak neskutečně smrti bojí, že na jedné straně junák (navenek) a na straně druhé "opatrujte mne" (doma). Nooo ... v neděli má 70. , takhle se můj táta choval v 80.
Můj švagr - 83 let - stále jezdí na různé šachové turnaje a umisťuje se víc než dobře, obhospodařuje dům a zahradu a další hektarovou zahradu, "když mě bolí nohy jdu si zaběhat nebo projet na kole- klasickém, šlapacím" . po smrti mé sestry si koupil Jawu 660 (výrobní číslo 001) - nechtěla mu ji dovolit, udělal si radost a opravdu na ní jezdí. Nedávno docela překvapil na kontrole po operaci srdce pana Dr. - prý jak je vám, pane doktore, docela na ho.no, proč, já se zadýchávám, a kdy, noo když jedu na kole do kopce. Teď při rodinné sešlosti, kterou jsem svolala se mne ptal, zda zjsra může zasázet semena z rajčat, která jsem mu sazennice dala, když jel z Tater - říkala jsem mu ať se na to vybodne, příští rok na šachový turnaj do Tater pojede určitě a sazenice (mezipřistání v Brně - cesta ze Sokolova do Tater je docela dlouhá a zpět, nutno odpočinout a my ho vždy velice rádi vidíme) si od nás odveze. A taky velice často hlídá vnoučata - 11 a 3 roky. Starší vnouče šetří na krosovou motorku, prý bude jezdit s dědou kolem jezera Medard, trošku dílo mého švagra, kéž by jim to vyšlo.