Re: Pochvalte se, nikdo to za vás neudělá

Kájo, je těžké, když je zahrada u baráku a člověk nemůže, to je jasné. Ale já si nějak trochu myslím, že další generace bohužel NIC NEMUSÍ. Zní to asi hodně tvrdě, ale já třeba počítám s tím, že na zahradu zbydu jednou sama - nikoho z rodiny ani dětí to nebaví. Udělají to teď samo proto, že tam bydlí, tak cítí potřebu mi s tím pomoci. Ale pokud se odstěhují, budou mít vlastní rodiny, náročnou práci, děti, tak věřím, že budou pak rádi doma a těšit se na svůj odpočinek. Takže pak budu muset hodně ubrat, náročné věci polikvidovat a občas si třeba zaplatit zahradníka. Naše mamka si poslední roky dvakrát do roka zaplatila pána, co ořezal ovocné stromy, thuje, ptačí zoby - je tam desítky metrů živých plotů. No a loni už zjistila, že to nedává ani s touto profi pomocí, tak jsme zahradu pronajali a mamka si udělala na balkoně koutek se zeleninou a kytkami a smířila se s tím, že to je přirozený běh života. Neumím si představit, že bych tam měla být každý víkend nastoupená... to už bychom nestihli s rodinou opravdu ani žádný výlet a jen sekali, stříhali, uklízeli...Je to smutné, ale radši se s tím dopředu smiřuji, že to budu mít stejně. A říkám dětem, že pokud bych začala uplatňovat nějaké donucovací prostředky-"potřebuji, měly byste, očekávám", aby mě včas upozornily.