TAKovi se neozvali asi. Snad už je trrochu lépe.
O nohách jako z olova mi chíli povídej a budu se cítit šťastnějsí, že v tom nejsem sama 
. Teď po dvě rána jsem sebou jebla na chodníku ke zvířatům, naštěstí, žádná zlomenina , klepyklep, ta tři roky téměř mi dává zabrat dostatečně, další už nepotřebuju.
A že děda neslyší, špatně slyším už mnoho let. A můžu ubezpečit - není nutno zvyšovat hlas úplně - stačí mluvit trošku, ale opravdu trošku, hlasitěji a lépe artikulovat, mluvit pomaleji s důrazem na každé slovo. A nemluvit k zádům, ale obličeji.
Moji kamarádku dost vytáčí syn - zopakuj, co jsem ti říkal - mám to takhle nastavené u důležitostí - řeknu ti to znovu a ty mi řekneš zda jsem dobře pochopila. Kecy mého dědka už neposlouchám, bo co slyšel v TV a přečetl na netu pro mne důležité není.
