Mančo, klídek, tímhle jakoby bezmasým obdobím jsme prošly (schválně píšu "y") snad všechny ... já taky, Tonda taky ... ne kvůli chudáčkům zvířátkům, ale prostě nechutnalo ... nedivím se, že mazlík králík není k jídlu ... i v mém věku mám dva samce králičí, kteří jsou jen krmeni, jinak k ničemu, nezabiju, mají důchodcovské bonusy, byly po nich super mláďata (asi, nejen asi, určitě, stárnu a blbnu).
Máme kamaráda, on je docela šetřílek, má kluky dvojčata, musí se strarat tihle kluci (je jim 15) i o králíky v době, kdy on je v práci (pracuje v třísměnném provozu) ... oblíbená králice, jinak k ničemu bo příbuzenská plemeninba ... přijel si vybrat tak nějak stejnou ... v králíkárně byla naše, na pekáči mňam mňam jejich. Další kamarád už nebere mláďata na dokrmení ze zbytků ze zahrady ... vnoučata mají problém, zrušil králíkárny, rozšířil kompost, přijede si pro králíky v kuchyňské úpravě.
Náš nejstarší je masožravec odmala, prostřední má nějak na střídačku, nejmladší nemá rád "ptáky" ... už jsou tohle dospělí, víc než dospělí chlapi. Zvěřinu jí jen děda, jejich táta - tam je to spíš jeho okecávání jak zastřelil, jak nachystal maso a jak je skvělej, že mají - prostě znechutil zbytečnýma kecama. Všude je něco ....