„Smrtí každého člověka je mne méně, neboť jsem část lidstva. A proto se nikdy nedávej ptát, komu zvoní hrana. Zvoní tobě.”
Můj oblíbený citát - John Donne.
***
Pokud nějak výrazně navýší daň z nemovistosti, připadá mi to jako vrchol arogance. Přesně, jak píšeš - kdo se o sebe stará je dnes v nevýhodě proti těm, kdo čekají, "že to nějak dopadne". Aspoň mi to tak připadá. Spoříš stavebko, zruší státní podporu, spoříš penzijko, sníží příspěvky nebo tě nutí k takovým vkladům, že si to skoro nikdo nemůže dovolit. Takže stále klacky pod nohy.
Mančo, já na něm asi hledám mouchy, protože mi ten člověk něčím nesedí.
O víkendu jsme s mužem koukali na několik dokumentů o lidech, kteří za hlubokého socíku zdrhli ... Člověk velmi rychle zapomíná, jaké to tady bylo. A když jsme to dokoukali, vrtěli jsme hlavou nad tím, co by tito lidé řekli na to, že při volbě prezidenta jsme měli na výběr ze dvou komoušů. Asi by nechápali, že jsme si zvolili toho, kdo takovým akcím přihlížel a ještě vnímal s čistým svědomím někdy ve 26 letech vstup vojsk (v tomto věku se k tomu vyjadřoval ve svém životopisu) jako by se nechumelilo. Asi by nad naším národem zlomili hůl.
https://echo24.cz/a/S9fTh/zpravy-domaci-general-petr-pavel-zivotopis-prezidentske-volby-kandidati-komunismus
Pavel v následném vyjádření zaslaném deníku Echo24 prostřednictvím své mluvčí uvedl, že všechny dokumenty se mají vnímat v kontextu doby, ve které vznikaly. Zmíněný životopis dle svých slov psal jako mladý voják, který politiku a režim bral jako danou věc a nutné zlo. „Chtěl jsem hlavně dělat svou práci, která mě bavila. Do stovek hlášení jsem psal ty stejné fráze, jejichž smyslem bylo jen splnit formální povinnost. Byla to chyba, kterou už nezměním. Jsem ale přesvědčen, že za 33 let služby demokracii doma i v zahraničí, a to i s nasazením vlastního života, jsem tuto chybu odčinil,“ uvedl Pavel.
(Já to ovšem vnímám tak, že byli tací, kteří ty fráze nepoužívali a šeredně to odnesli. A takové jsme v porevoluční době velebili a odsuzovali ty, kteří se chovali jako Pavel 
... a dnes je to o velkém odpouštění a toleranci a podobné kecy. Nějak tomu nerozumím. Jsme nepoučitelný národ a vlastně nám patří, co nás čeká.)
Ale on ten druhý byl bez dvou za dvacet, takže chápu, že spousta lidí volila pro ně menší zlo. Výhra teda z mého pohledu není ani jeden, to mi nikdo nevymluví. Fakt nechápu ty oslavné tanečky nad člověkem, který byl celoživotně kam vítr tam plášť. Jsou lidé úplně slepí? Jsem ochotná akceptovat ho jako to menší zlo, ale rozhodně ho nevnímám jako spasitele.