Já skoro sny nemívám nebo si je spíš nepamatuju, říká se, že každý má sny. Výjimkou bylo období asi dvou týdnů, kdy to se mnou bylo hodně špatný. Musím říct, že jsem neletěla žádným tunelem ale neustále se opakovalo jedno schéma. Někam jsem přišla, třeba do obchďáku, na návštěvu, do kostela a najednou jsem tam začala bloudit, všechny východové cesty se začaly úžit, úplně jsem se pasírovala třeba po nějakých schodech a nemohla jsem ven.Pak už z umělýho spánku si nic nepamatuju, to přestalo.