Já dnes popíjím zelený čaj ... před chvílí jsem dotvořila tlačenku z kusu ovaru a vepř. kolene (už dlouho jsme se synem měli chuť, česnek nám jaksi nedělá dobře, proto koupená není pravý šálek kávy) ... čeká mne umýt nádobí, můj boj.
Carlosi, připomenul jsi mi, dávno prádávno šůůůajráááááá, kdy jsem byla v pracovním procesu ... můj šéf, vlastník velkého vinohradu, samo dělal i víno a dobré, meruňkového sadu, taky rozměrného a jeho meruňkovice-kounicovice byla pohlazením pro jazyk i hrdlo, říkával - pít se nemá na vztek a smutek, ale na radost, jen tak si člověk opravdu vychutná tu chuť. Trošku perlička - ukázka mé občasné (či stálé) uspěchanosti, no spíš blbosti - byli jsme generální ředitelství, porada všech ředitelů závodů spadajících pod nás, ke kafi patřil v pradávnu "sifon" (bublinková voda ze sifonflašky) ... ve dvířkách ledničky se vždy chladila voda pro podobné účely, netušila jsem, že byla přidána láhev s kounicovicí ... po mnoho let vzpomínali (rozneslo se i na ministerstvo a VŠCHT) .... takový sifon prý v životě nepili a pít nebudou.